Zajímavé čtení pro ty, kterým se nedaří dosahovat svých vizí.
Jsou v roce období, kdy si na papír velkým písmem napíšeme naše sny, přání a touhy, a věříme, že jich dříve či později dosáhneme. Pro podpoření naší motivace si tento papír většinou zavěsíme na dobře viditelné místo, abychom byli směrem k cíli neustále motivováni.
Postupem doby si můžeme všímat, že u sebe začneme dělat výjimky a vytoužený stav se pomalu odsouvá do budoucna, do času, který již nemá jasné kontury. Nebo sami sebe přesvědčíme, že současný stav není tak hrozný.
Někdy by bylo zajímavé udělat si bilanci našich splněných versus nesplněných přání, abychom se mohli poučit z toho, co se v našem životě podařilo, a čím jsme k tomu přispěli, a naopak, čeho jsme nedosáhli a co nám v tom zabránilo. Tím bychom pro sebe mohli získat informace o našich kvalitách a rozvojových stránkách.
Pojďme se nejprve podívat na význam samotné vize v lidském životě a na faktory, které mohou vstupovat jako významné proměnné při její realizaci. Význam vize spočívá v tom, že dává odpověď na otázku, jak bude vypadat náš život, organizace, pracovní prostředí v budoucnu. Pro většinu lidí je silným motivačním stimulem, jelikož výsledný stav je lepší než ten, ve kterém se člověk současně nachází. Vize v pojetí Roberta Diltse nám ukazuje, že pokud jí chceme dosáhnout, musíme zvážit podmínky, v nichž se nacházíme, uzpůsobit naplnění vize svoje chování, využít naplno svých schopností, musíme také vnímat konkrétní hodnoty, které nám realizace vize přinese, a svou vlastní identitou být v plně v souladu s naší vizí.
Každá realizace vize s sebou nutně přináší změny, které se projeví v našem myšlení i chování. Jedná-li se o změnu uvnitř organizace, dochází ke změně procesů, postupů, fúzi či rozpadu týmů, apod.. Změnou a jejími fázemi se zabýval ve firemním prostředí Kurt Lewin, autor teorie pole. Ten si během svých výzkumů všiml, že na to, aby byla změna úspěšná, je potřeba vzít v potaz ještě další faktory, které shrnul do vzorce pro změnu. Změnu můžeme také vnímat jako přirozený stav věcí, kdy získáváním zkušeností měníme svoje chování.
Vzorec pro změnu
Vzorec ukazuje, že pokud chceme, aby byla změna úspěšná, je potřeba, aby se sešlo více faktorů najednou než jen vize samotná. Musíme cítit určitou nespokojenost s aktuální situací. Měli bychom mít také představu prvních kroků, které uděláme. V opozici k těmto faktorům stojí odpor ke změnám, ten může být vnitřní, ale může také přicházet zvenku – odpor zaměstnanců, neochota vedení. Pokud je jeden z těchto aspektů roven nule, tak odpor převáží a změna nenastane.
Vzorec pro změnu Kurta Lewina nás tak zpětně vede k tomu, že mít jen vizi vlastně nestačí, ale že je potřeba mít naplněné i další proměnné jako je stanovení si prvních kroků k cíli a nespokojenost se současným stavem. Do jisté míry přirozený odpor jedince či organizací ke změnám se dá překonat jen při součinnosti všech zmiňovaných faktorů. Změna je přirozenou součástí života a je pro nás i velkou výzvou ji přijmout jako součást svého procesu. Přijmutím se totiž stáváme zodpovědnými za proces změny a za její výsledek.
Doplňte si svůj vzorec pro změnu a odpovězte si na následující otázky:
Mám jasnou vizi a dokáži ji popsat? Je pro mě dostatečně motivační?
Jaký bude první nejmenší krok k tomu, abych vizi naplnil?
S čím jsem nespokojená/ý při současném stavu?
Text je inspirován metodickými materiály Thomase Dienera.
Autoři: Pavlína Vašátová a Jana Mynářová
Publikováno na stránkách Koučink portál